Spočítejte si skutečnou cenu hodiny práce
Mzda + odvody + úrazové pojištění + benefity + fluktuace + nábor. Kalkulačka výše to udělá za vás.
Na poradě zazní, že lidi nejsou a bez robotů to nepůjde. Odpoledne volá agentura, že má dvacet skladníků od pondělí. Kdo lže? Prošli jsme aktuální data — česká i světová — a výsledek nepotěší ani jeden tábor. První díl třídílné série o tom, do čeho ve skladu opravdu investovat.

Málokterá věta se ve skladech opakuje tak často jako „nejsou lidi“. A málokterá se říká s takovou jistotou jako „budoucnost je automatizace“. Obě znějí rozumně, obě něco ospravedlňují — první vyšší mzdové náklady a věčný nábor, druhá investici do technologií. Jenže když obě postavíte vedle aktuálních dat, ani jedna neobstojí tak, jak se vypráví.
Čísla mluví jasně. Obecná míra nezaměstnanosti v Česku se v roce 2026 pohybuje kolem 4–5 % a meziročně roste; v řadě krajů je uchazečů o práci znatelně víc než před rokem. Průměrná mzda skladníka se pohybuje kolem 34 000 Kč hrubého. Lidé na trhu jsou — proto vám agentury volají, že mají koho poslat.
Věta „nejsou lidi“ v praxi obvykle znamená něco jiného: nejsou lidi, kteří za nabízených podmínek zůstanou déle než pár měsíců v procesu, který je vypálí. To ale není problém trhu práce — je to problém procesu a odměňování. A ten nevyřeší ani nábor, ani robot.
K tomu jedna změna, o které se málo mluví: agenturní zaměstnávání se od roku 2026 výrazně zpřísnilo. Tvrdě se vymáhá srovnatelná mzda s kmenovými zaměstnanci, inspektorát práce koordinuje kontroly s finanční správou a logistika je jejich primární cíl. Doplatky mezd u velkých uživatelů agenturní práce mohou jít do desítek milionů korun. „Levní lidé z agentury“ přestávají být levní — a začínají být rizikoví.
Teď druhý tábor. Poptávka po automatizaci je reálná — podle průzkumu Interact Analysis mezi 363 řediteli je automatizace nejvyšší strategickou prioritou pro 40 % firem a vysokou pro 79 %. Potud marketing. A teď realita:
A česká vlajková loď? Alza investovala do svého centra u Prahy přes miliardu korun, z toho stovky milionů do automatizace (systém AutoStore se 400 roboty zkrátil expedici z dvou hodin pod 30 minut), Rohlík oznámil plány v řádu miliard. Jenže to jsou giganti s obřími, stabilními, celoročními objemy. Přenášet jejich matematiku na běžný sklad s třiceti lidmi a sezónní špičkou je nejkratší cesta k investici, která se nikdy nevrátí.
Debata „roboti vs. lidé“ je ideologie. Byznys rozhoduje jediné číslo: kolik vás stojí jedna operace — jeden pick, jedna paleta, jedna objednávka. A tady přijde překvapení, protože většina firem nezná ani cenu své lidské práce.
Skladník s hrubou mzdou kolem 32 000 Kč (z toho část v prémii) vás po započtení odvodů, zákonného úrazového pojištění, benefitů a rezervy na nemoc stojí zhruba 47 000 Kč měsíčně. Připočtěte fluktuaci — v náročných skladových provozech běžně desítky procent ročně — a náklady na nábor a zaškolení, a roční náklad na jedno místo se blíží 565 000 Kč. Při reálném fondu 152 hodin je to přes 300 Kč za hodinu, a protože produktivních bývá jen 70–80 % času, cena produktivní hodiny přesahuje 400 Kč. Ne 210 Kč, jak vychází z hrubé mzdy. Většina rozhodnutí o automatizaci i o agenturách se přitom dělá nad tím prvním, falešným číslem.
Skladník za 34 tisíc neexistuje. Existuje produktivní hodina za čtyři stovky — a většina firem to číslo nikdy neviděla.

Než přijmete argument „nejsou lidi“ nebo „automatizace to vyřeší“, potřebujete jedno vlastní číslo: kolik vás skutečně stojí jeden zaměstnanec a jedna hodina jeho práce. Připravili jsme pro vás nástroj, který vám to spočítá.
Pokud vám výsledek vyrazí dech, přesně tohle řešíme: audit produktivity, normy z vašich WMS dat a odměňování, které drží lidi. První konzultace je na nás.
Mzda + odvody + úrazové pojištění + benefity + fluktuace + nábor. Kalkulačka výše to udělá za vás.
Náklady směn dělené operacemi = vaše cena za pick. Základní kámen každého dalšího rozhodnutí.
Prostoje nejsou lenost — jsou to procesní chyby, které platíte sazbou přes 400 Kč za hodinu.
„Nejsou lidi“ neobstojí před statistikou a „automatizace to vyřeší“ neobstojí před realitou nasazení. Obě věty mají společné jedno: prodávají řešení dřív, než znáte svoje číslo. V příštím dílu ukážeme, co s tím číslem udělat — proč je nejlevnější robot lepší proces a jak snížit náklady skladu bez jediné koruny investice. Ve třetím dílu pak spočítáme, kdy se robot opravdu vyplatí — a proč ROI automatizace počítané na neefektivním provozu vždycky lže.