Zpoždění se sčítá, předstih ne - Proč sklad naplánovaný na průměr každý den končí přesčasem?

Ve zkratce

• Průměr je číslo z tabulky, sklad žije v jednotlivých hodinách. Když výkon pracoviště kolísá mezi 40 a 80 objednávkami za hodinu, průměr 60 neplatí ani jednu hodinu.
• Zpoždění se přenáší dál, předstih se ztratí. Pomalá hodina na začátku linky zdrží všechny za ní. Rychlá hodina nepomůže, když další krok nestačí.
• Plán na průměr znamená přesčas každý den. V modelovém skladu odjede do konce směny 412 objednávek z 480. Zbytek stojí 1 h 14 min přesčasu celé linky, tedy přes 1,1 milionu korun ročně.
• Dva lidé navíc přesčasy smažou, ale stojí víc než přesčasy samotné. Kolem 1,4 milionu korun ročně.
• Nejlevnější je zklidnit výkyvy. Když se rozptyl zmenší na polovinu, přesčas klesne na 35 minut denně a ušetříte zhruba 590 tisíc korun, aniž byste kohokoli nabrali.

Znáte to z porad. Podle kapacitního plánu máte lidí dost, podle docházky to tak taky vypadá, a přesto se skoro každý den odbavuje po konci směny. Vedoucí skladu má jedno vysvětlení, „dneska to bylo divoké“. Druhý den zase. A třetí taky.

Divoké to bylo opravdu. Jen ne výjimečně. Každý sklad má hodiny, kdy to jde samo, a hodiny, kdy se všechno sejde. Chybí zboží v pick zóně, tiskárna štítků se zasekne, přijede objednávka o padesáti položkách. Plán s tím nepočítá, protože počítá s průměrem. A v tom je chyba, která stojí víc, než by se zdálo.

V minulém díle jsme hledali nejpomalejší pracoviště, které drží výkon celé haly. Tentokrát jsou všechna pracoviště v průměru stejně rychlá. A sklad stejně nestíhá.

Plánování kapacit skladu, které na papíře sedí

Vezměme modelový sklad e‍-‍shopu. Každá objednávka projde pěti kroky - vychystáním, kontrolou, balením, štítkováním a nakládkou. Každý z nich zvládne v průměru 60 objednávek za hodinu. Plánovač vynásobí 60 osmi hodinami a vyjde 480 objednávek za směnu. Přesně tolik jich ráno čeká v systému. Jak se k takovému číslu dojde z obrátky a počtu palet, jsme rozebrali v článku o kapacitě skladu.

Kdyby každé pracoviště jelo jako hodinky, tedy každou hodinu přesně 60, plán by vyšel na kus. Žádný sklad ale takhle nejede. Jednu hodinu vychystávání zvládne 75 objednávek, další jen 45, protože doplňovač nestihl dovézt zboží. Balení jednu hodinu letí a další se zasekne na zásilce se třemi rozbitnými kusy. V našem modelu se výkon každého kroku pohybuje mezi 40 a 80 objednávkami za hodinu. Průměr je pořád 60.

Takový sklad jsme nechali v modelu běžet 40 000 směn. Do konce osmé hodiny v průměru odjede 412 objednávek. Ne 480. A plán nestihne ani jedna směna ze 40 000.

Zpoždění putuje dál, předstih se ztratí

Proč se to stane, když je průměr v pořádku? Protože kroky na sebe navazují a každý může pracovat jen s tím, co mu předchozí krok poslal.

Představte si hodinu, kdy vychystávání zvládne jen 45 objednávek. Kontrola by klidně dala 70, jenže dostane 45. Balení by dalo 65, dostane 45. Ztráta 15 objednávek z vychystávání se protáhne celou linkou až na rampu.

A teď opačná hodina. Vychystávání letí a dá 75. Kontrola ale tuhle hodinu zvládne jen 50. Zbylých 25 objednávek čeká na vozíku. Balení, které by mohlo dát 70, dostane 50. Předstih vychystávání se nikam nepropsal. Zůstal ležet v rozpracované práci mezi pracovišti.

V tom je celá past. Pomalá hodina kdekoli na lince zdrží všechny za ní. Rychlá hodina pomůže jen tehdy, když jsou rychlé i všechny kroky za ní, a to se stává málokdy. Proto se zpoždění během směny sčítají a předstihy se rozpouštějí. Linka, která má v průměru 60 na každém kroku, ve skutečnosti odbaví méně než 60.

Tip Commarec - Když vám v reportu vychází, že žádné pracoviště není přetížené, a přesto nestíháte, nehledejte líné lidi. Hledejte výkyvy.

Kolik stojí plán na průměr

Zbylých 68 objednávek nikam nezmizí. Musí se odbavit přesčasem. V modelovém skladu to vychází na 1 hodinu a 14 minut navíc každý den pro celou linku.

Počítejme s deseti lidmi na lince. Hodina přesčasu skladníka vyjde zaměstnavatele zhruba na 360 korun, tedy mzda, zákonný příplatek nejméně 25 % a odvody. Deset lidí krát 1 h 14 min krát 250 pracovních dní dělá přes 1,1 milionu korun ročně. Za přesčasy, se kterými plán nepočítá, protože podle něj nemají vzniknout.

Má to ještě jeden háček. Hodina a čtvrt denně je přes 300 hodin přesčasu za rok na každého člověka. Nařídit jich zákoník práce dovoluje nejvýš 150. Zbytek stojí na dobré vůli lidí, a ta mívá v listopadu, když přijde špička, své meze.

Proč dva lidé navíc nejsou řešení

První reakce bývá logická - přibereme. Model říká, kolik by bylo potřeba. Aby linka devět dní z deseti stihla 480 objednávek v osmi hodinách, musela by mít kapacitu o pětinu vyšší, tedy 72 objednávek za hodinu na každém kroku. U deseti lidí to jsou dva lidé navíc.

Přesčasy tím skoro zmizí. Dva lidé ale stojí kolem 1,4 milionu korun ročně, tedy víc, než kolik vás dnes stojí přesčasy. Zaplatili jste výkyv, jen jiným způsobem. Varianta s jedním člověkem navíc dopadne podobně. Přesčas klesne na 21 minut denně, ale dohromady s náklady na člověka zaplatíte skoro stejně jako dnes a osm dní z deseti plán pořád nestihnete.

Fungující cesta je jiná - zmenšit výkyvy. Když se rozptyl výkonu zmenší na polovinu, tedy každý krok jede mezi 50 a 70 objednávkami za hodinu místo 40 až 80, přesčas klesne na 35 minut denně. Úspora vychází kolem 590 tisíc korun ročně a nikoho jste nenabrali.

Časté otázky

Proč sklad nestíhá, i když má podle plánu dost kapacity?

Protože plán počítá s průměrným výkonem, ale pracoviště na sebe navazují a jejich výkon hodinu od hodiny kolísá. Pomalá hodina na jednom kroku zdrží všechny kroky za ním, rychlá hodina se ztratí, když další krok nestačí. Výsledek je nižší než průměr i tehdy, když žádné pracoviště není přetížené.

Jak plánovat kapacity skladu, aby nevznikaly přesčasy?

Počítejte s výkyvy, ne s průměrem. Zjistěte z WMS, mezi jakými hodnotami se výkon pracovišť pohybuje po hodinách, a potom buď naplánujte rezervu, nebo výkyvy zmenšete. V modelovém skladu s výkyvem 40-80 objednávek za hodinu by bez přesčasů vyšla linka s kapacitou o pětinu nad průměrem.

Kolik rezervy má mít sklad?

Tolik, kolik odpovídá výkyvům. Při rozptylu zhruba plus minus třetina potřebuje linka o pětinu víc kapacity, aby devět dní z deseti skončila včas. Při polovičním rozptylu stačí výrazně méně. Proto se vyplatí nejdřív výkyvy zmenšit a teprve potom dimenzovat rezervu.

Je lepší platit přesčasy, nebo nabrat lidi?

V modelovém skladu s deseti lidmi stojí přesčasy kolem 1,1 milionu korun ročně a dva lidé navíc kolem 1,4 milionu. Ani jedno neřeší příčinu. Levnější je zmenšit výkyvy, což v modelu sníží přesčasy zhruba na polovinu bez náboru.

Spočítejte si to na svých číslech

Připravili jsme kalkulačku Simulace kolony. Zadáte svých pět kroků, jejich průměrný výkon a to, jak moc kolísá, počet lidí a cenu hodiny přesčasu. Kalkulačka projede měsíc směn a ukáže, kolik objednávek reálně stihnete, kolik vás stojí přesčasy za rok a co udělá, když výkyvy zmenšíte. Zadejte e‍-‍mail níže a odemkne se vám zbytek článku i kalkulačka ke stažení.

A pokud vám vyjde číslo, které nechcete vidět v rozvaze, ozvěte se. Přesně tohle v Commarec děláme - změříme výkyvy ve vašich datech a řekneme, kde se dají zklidnit. První konzultace je na nás.